Ročník 1999‎ > ‎4. číslo‎ > ‎

Faktická poznámka potřetí

Pavel Jartym

A. Pešat uzavírá svou polemiku slovy: „Je pouze otázkou času, kdy bude fragment 7Q5 zařazen mezi novozákonní papyry jako část veršů Mk 6,52- 53.“ Ano, 7Q5 dosud nebyl zařazen mezi novozákonní papyry, a každý, kdo jím argmentuje na podporu raného datování Markova evangelia, by toto měl vzít v úvahu.

Pokud by platilo, že celá záležitost s identifikací 7Q5 byla uzavřena, pak se nutně musím ptát: Jak to, že vycházejí články zabývající se tímto problémem? Jak to, že jsou předkládány další možnosti čtení?

Pokusil jsem se svými „Faktickými poznámkami“ kriticky nastínit, že existuje významná skupina badatelů (a jsou mezi nimi i papyrologové), kteří O’Callaghanovu identifikaci nepřijali. Pešat se domnívá, že uvedením kritických slov na Thiedeho adresu sklouzávám do oblasti „ideologické“. Neučinil jsem ale nic jiného, než že jsem citoval závěr recenze předního novozákonního textového kritika J. K. Elliotta, která byla uveřejněna v prestižním odborném časopise Novum Testamentum . Mým záměrem přece nebylo vyhledat negativní posouzení Thiedeho knihy, ale zjistit, co se o ní píše ve významných odborných časopisech.

Podle mne je však rozdíl mezi kritickou recenzí, která shledá argumenty nepřesvědčivými či nedbale předloženými, a přisuzováním nečestných motivů. Pešat obviňuje Stantona ztoho, že zamlčel objevení příčné čáry, která byla nalezena při mikroskopickém rozboru v Jeruzalémě a která dokazuje, že poškozené písmeno na druhém řádku je . Není to pravda, protože Stanton se o tom zmiňuje na straně 28 své knihy „Gospel Truth?“. Dále nemohu souhlasit s tvrzením, že Stanton záměrně opomíjí nejnovější papyrologické poznatky a snaží se je oddělit od biblického bádání. Tento kritický novozákoník se radil s některými zkušenými papyrology, např. s T. C. Skeatem.

V „Dodatku“, který byl zařazen do druhého vydání knihy „Gospel Truth?“, Stanton upozorňuje na názor předního kumránského specialisty Hartmuta Stegemanna zuniverz ity v Götingenu, který po pečlivém prostudování fotografie 7Q5 zmikr oskopu došel k závěru, že poškozené písmeno na druhém řádku není , ale iota !

Jiný kumránský odborník, dr. Timothy Lim zEdinburghu, poukazuje na to, že Theideho představa o délce řádků 7Q5 nemusí být správná. Jak si můžeme být jisti, že oněch pět řádek obsahovalo 20, 23, 20, 21 a 21 písmen? Konce těchto řádků jsou poškozené, a proto nelze s jistotou říci, že skutečně obsahovaly určitý počet písmen. Dále je třeba vzít v úvahu, že mnoho řecky psaných židovských spisů se dochovalo jen částečně nebo vůbec ne. Co když je 7Q5 fragmentem takovéhoto textu?

Toto všechno mě vede k tomu, abych pozorně naslouchal argumentům O'Callaghana a Thiedeho, ale zároveň nemůžu nerespektovat hlasy jejich odpůrců.