Odpověď a návrh panu M.Sloukovi

Roman Šimků

Pan Slouka přišel s drtivou kritikou filosofické školy Academia Bohemica. Co na to kriticky uvažující člověk, který neví, o co se jedná? Předně se bude ptát na skutkovou podstatu oněch filosofických zločinů, kterých se AB údajně dopouští. Nařknout někoho z tmářství, z toho, že tvrdí nesmysly, je snadné. Dehonestovat kdeco zvládne kdekdo. Nenaskakovat na to, udržet si odstup je základním imperativem kritického myšlení – možná to pravda je, možná není. Takže co se od pana Slouky do problému nezasvěcený, ale kriticky myslící čtenář dozvídá? Předně to, že ústředním omylem AB je jistota. Jistota o platnosti určitých závěrů. Čtenář, který nezná AB, který neví, co se v AB učí, natož jak se k té údajně nemožné jistotě dochází (to vše má pouze zkratkovitě zprostředkováno Sloukou), je zpravován o tom, že k žádné jistotě se na půdě AB nedochází. Protože k jistotě, k ne fuzzy závěrům a nerelativním pravdám zřejmě (?), z principu (?) dojít nelze (?). V tomto duchu pan Slouka odstřeluje to a ono. S naprostou sebevědomou jistotou. Jistojistě přece ví, jak to je. Není to legrační? 

Navrhuji panu Sloukovi, aby si ze všeho toho, co podle něj mylně zpracovává AB, vybral jedno téma, zevrubně je rozebral a k neplatnosti přivedl to, co konkrétně tvrdí tu Fuchs, tu Cardal. Na stránkách Distance k tomu dostane neomezený prostor. To je férová nabídka, ne?