Stíny zářivých zítřků - Jak se boj Malály Júsufzajové za přístup žen ke vzdělání jeví z perspektivy současné EU

Marie Tejklová

Malála Júsufzajová1, která v roce 2014 získala Nobelovu cenu za mír, musela bojovat o svou šanci získat vzdělání s nasazením vlastního života. Na svůj osobní boj logicky navázala bojem za vzdělání pro všechny děti, zvláště dívky na celém světě. Nobelův výbor ve svém odůvodnění vyzdvihuje její statečnost i snahu pomoci ostatním:

„Přes své mládí Malála Júsufzajová již několik let bojuje za právo dívek na vzdělání a vlastním příkladem ukázala, že také děti a mladí lidé mohou přispět ke zlepšení vlastní situace. Dokázala to za velmi nebezpečných okolností. Díky svému hrdinskému úsilí se stala přední mluvčí za práva dívek na vzdělání.“2

V naší kulturní oblasti se hlasy požadující vzdělání pro ženy začaly ozývat před více než dvěma stoletími a znamenaly počátek boje za práva žen, s jehož výsledky se dnes setkáváme v každodenním životě. Zkusme se tedy na myšlenky Malály Júsufzajové, jak je podává ve svých klíčových proslovech, podívat z naší perspektivy3.

Vzdělání jaké a k čemu

„Chtěla jsem se učit, abych se mohla stát tím, čím se v budoucnu mohu stát… V té době jsem se chtěla stát doktorkou, teď se chci stát političkou – dobrou političkou. A když jsem slyšela, že nemůžu chodit do školy, pomyslela jsem si, že se nikdy nebudu moci stát doktorkou, nikdy se nebudu moci stát tím, čím bych v budoucnu chtěla, a můj život bude jen vdát se ve 13 nebo 14 letech… To je mé poselství pro děti na celém světě, že by měly hájit svá práva.4

V průběhu boje za práva žen se objevila různá zdůvodnění požadavku na přístup žen ke vzdělání: Žena se musí vzdělávat, aby rozvíjela svou duši, danou Stvořitelem; žena se musí vzdělávat, aby byla dobrou partnerkou muže a dokázala se postarat o děti; žena se musí vzdělávat, aby byla ekonomicky nezávislá a mohla prosadit své zájmy ve společnosti, atd. Každé z těchto odůvodnění má pak odlišné důsledky například z hlediska charakteru vzdělání, které by žena měla získat.

Malála Júsufzajová chápe vzdělání jako prostředek k rozvinutí a uplatnění svých schopností, které chce využít pro dobro všech (dobrá doktorka nebo dobrá politička – profesně i charakterově – je jistě přínosem pro ostatní), a k získání společenského ocenění. Je přesvědčena, že vzdělání je důležité pro „zářivou budoucnost každého dítěte“5.

Ačkoli v EU je přístup žen ke vzdělání všech stupňů samozřejmostí, zářivá budoucnost z hlediska postavení žen se nekoná. Oficiálně se jako problém chápe především rozdíl v odměňování mužů a žen, nižší zaměstnanost žen s dětmi oproti bezdětným a nízké procento žen v představenstvech firem. Tato mezera mezi vzděláním a ekonomickým uplatněním podle oficiálních dokumentů i podle slov představitelů EU představuje plýtvání lidským kapitálem.6 Veškerý čas, který žena stráví jinak než profesně, například péčí o své dítě, tak logicky představuje plýtvání lidským kapitálem, a možnost, že EU jednou dosáhne svých cílů, například aby se ženy vracely do práce co nejdřív po porodu, by měla vyvolávat spíše obavy než naděje. Skutečným problémem však je, že různé cíle vzdělání lze jen velmi obtížně sloučit. Rozvinutí vlastních schopností nemusí být v souladu se společenským oceněním, které nemusí být v souladu s obecným dobrem, profesní rozvoj nemusí být v souladu s rodinným životem.

Malála Júsufzajová si volí povolání, která nejsou typicky „ženská“. V EU jsou některé obory stále doménou mužů a naopak, EU se však pomocí různých metod snaží tradiční rozdělení eliminovat. Celé toto úsilí je však sporné, včetně jeho výsledků. Cílem je dosáhnout toho, aby dívky častěji volily tradičně mužské obory, protože jsou spojeny s vyšším platem, rozhodovacími pravomocemi nebo společenskou prestiží. To však může znamenat omezení ve smyslu možnosti zvolit povolání, které dívku více baví nebo které lze snáze sloučit s rodinou. Tyto problémy si však Malála Júsufzajová nepřipouští.

Nenápadná přeměna možnosti na povinnost

Zdálo by se, že Malála Júsufzajová usiluje o možnost vzdělání pro všechny děti. Ve skutečnosti však žádá, aby vzdělání bylo povinné:

„Vyzýváme všechny vlády, aby zajistily bezplatné povinné vzdělání každému dítěti na celém světě.7

Proč povinné? V jiné souvislosti Malála Júsufzajová zmiňuje, že podle islámu je vzdělání povinností pro každé dítě. Zdá se ale, že je jednoduše přesvědčena o přínosu vzdělání pro každého, a toto přesvědčení nemá potřebu nějak zdůvodňovat. Své požadavky směruje na vlády, státy, mezinárodní organizace; nezmiňuje rodiče nebo třeba církve. Ostatně Listina základních práv a svobod ČR používá stejnou logiku: „Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.“8 Z práva na vzdělání tedy záhadným způsobem vyplývá povinnost posílat děti do úředně uznané školy. Domácí vzdělávání je v zemích EU v různé míře omezeno a podléhá schválení úřadů. Objevuje se také snaha prosadit povinné předškolní vzdělávání, a to legislativní cestou a bez ohledu na názor rodičů. Dalším problémem je nejasná hranice mezi vzděláním a výchovou, která se projevuje například při snaze úřadů prosadit do škol či předškolních zařízení spornou sexuální výchovu, opět bez debaty s rodiči. Reálnou otázku, kam sahají kompetence státu, kdo má vzdělání zajistit a kdo do něj může mluvit, si však ve svých klíčových proslovech Malála Júsufzajová nepokládá.

Rodina versus kariéra

„Dívka není jen matka, není jen sestra, není jen manželka – měla by mít identitu, měla by být oceňována a má stejná práva jako chlapec. I když můj bratr si myslí, že se mnou se nakládá mnohem lépe než s bratry – ale takhle je to v pořádku (smích).“9

Podle Malály Júsufzajové není vztahová identita a postavení v rodině pro ženu dostatečné; identitu a společenské ocenění podle ní žena musí získat jinak, vzděláním a nejlépe nějakou prestižní profesí. Neklade si otázku, zda je správné, že „matka“ není příliš oceňována a zda by se nedalo tvrdit, že „matka“ je z hlediska identity důležitější než „doktorka“.

Malála Júsufzajová tedy nesdílí myšlenku prvních zastánců ženských práv, že většina žen se za každých okolností rozhodne věnovat rodině a mateřství a vzdělání by je mělo připravit především na to, aby byly dobrými manželkami a matkami.10 Opačným extrémem byl utopický socialismus, který se stavěl proti rodině a manželství, protože v nich viděl nástroje útlaku, a prosazoval společnou výchovu dětí, rozvody a deregulaci sexuality. Bez ohledu na to, který směr se prosadil v praxi, je zřejmé, že rodinu a profesi obecně není snadné sloučit.

Hlavními cíli EU je ekonomický růst, zaměstnanost a sociální koheze11. Mateřství a péče o děti představuje překážku v uplatnění na trhu práce, a proto je třeba omezit čas věnovaný mateřství na minimum, aby se ženy mohly co nejrychleji vrátit do práce. Problémem podle EU je, že málo mužů ve srovnání s ženami odchází na rodičovskou dovolenou nebo pracuje na částečný úvazek kvůli péči o dítě, a je tedy třeba podporovat muže, aby na sebe více brali rodičovské povinnosti 12. Nebere se tedy ohled na zájem dítěte, přání ženy nebo rodinu jako jednotku, kde je žádoucí určité rozdělení rolí, a je otázka, zda muž pečující o dítě také nepředstavuje plýtvání lidským kapitálem. Možnost takových konfliktů si však Malála Júsufzajová ve svých klíčových proslovech nepřipouští.

Náboženství

S ohledem na zkušenosti z jejího dětství a dospívání je pochopitelné, že Malála Júsufzajová ve svých myšlenkách reaguje na terorismus. Vzdělání staví do kontrastu s násilím. Říká, že věří v pokrok, naopak teroristé chtějí uchovat staré pořádky a nechtějí vzdělání, zvláště vzdělání žen, protože se ho bojí kvůli svým předsudkům:

Myslí si, že Bůh je malinká konzervativní bytůstka, která pošle dívky do pekla jen proto, že chodí do školy. Teroristé zneužívají jméno Islámu a paštunské společnosti pro vlastní osobní výhody. Pákistán je mírumilovná demokratická země. Paštunové chtějí vzdělání pro své dcery a syny. A Islám je náboženství míru, humanity a bratrství. Islám říká, že získat vzdělání není jen právem každého dítěte, spíše je to jeho povinnost a odpovědnost.13

Přes svou víru v pokrok se Malála Júsufzajová veřejně hlásí ke svému náboženství. V situaci, kdy v EU probíhá debata o zákazu veřejného nošení některých náboženských symbolů nebo oděvů a náboženství je zatlačováno do soukromé sféry, začíná Malála Júsufzajová svůj proslov v OSN slovy:

„Ve jménu Boha, nejdobrotivějšího, nejmilostivějšího“14

Při proslovu po udělení Nobelovy cenu zdůrazňuje svou pevnou víru v islám. Jako osobnosti, od nichž se naučila základním hodnotám nenásilí, soucitu, odpuštění a míru, uvádí mimo jiné Mohameda, Ježíše a Buddhu. Nepokládá si otázku, do jaké míry je jejich učení slučitelné. Zdůrazňuje, že věří v lásku a respekt mezi různými národy a náboženstvími. Ačkoli dosavadní historie i současná praxe svědčí pro opak, Malála Júsufzajová je zřejmě přesvědčena, že různé myšlenkové směry či náboženství nutně nevedou k zásadním rozporům.

Vyzýváme všechna společenství k toleranci – aby se zřekla předsudků na základě kasty, přesvědčení, frakce, barvy pleti, náboženství nebo pohlaví. Aby zajistila svobodu a rovnost žen, aby mohla vzkvétat. Není možné, abychom všichni uspěli, když polovina z nás je potlačována.15

Také co se týče postavení žen je z historie zřejmé, že náboženské texty i učení lze vykládat různě. Například Bibli lze využít k ospravedlnění podřízeného postavení žen, ale i k opačným úvahám. Ani v postavení ženy z hlediska náboženství však Malála Júsufzajová zřejmě nevidí problém.

Ženy a jejich práva

Vážení zúčastnění, dnes se zaměřuji na práva žen a vzdělání dívek, protože právě ony trpí nejvíce. V dřívějších dobách společenské aktivistky žádaly muže, aby hájili jejich práva. Tentokrát to ale uděláme samy. Neříkám mužům, aby ustoupili od hájení práv žen, mým cílem je, aby ženy byly nezávislé a mohly bojovat samy za sebe.16

Mluvím – nikoli za sebe, ale za všechny dívky a chlapce.17

Malála Júsufzajová je přesvědčena, že vzdělání je společným zájmem všech žen a že tento zájem žen není v rozporu se zájmy mužů, dětí ani celé společnosti. V případě vzdělání jí můžeme dát za pravdu. Jinak jsou ale zájmy různých skupin ve společnosti často rozporné. Co je výhodné např. pro matky v domácnosti, nemusí být výhodné pro podnikatelky, co je výhodné pro ženy, nemusí být současně výhodné pro muže a podobně. Je proto problematické, když jakékoli politické sdružení tvrdí, že hájí zájmy všech žen.

Ačkoli se v současné EU stále používá rétorika rovnosti žen a mužů, samotné rozlišování na ženy a muže se pomalu stává problematickým, stejně jako bipolární pojem pohlaví. Tento problém se však z jiného kulturního kontextu musí jevit jako zcela nepochopitelný a ani Malála Júsufzajová o něm zřejmě netuší.

Malála Júsufzajová často mluví o lidských právech nebo právech žen či dětí a považuje je za něco samozřejmého. Myšlenka univerzálních lidských práv, která je třeba prosazovat přes hranice států, je v EU stále silná (ačkoli v praxi samozřejmě vítězí ekonomické zájmy), ale v relativistickém klimatu postrádá hlubší odůvodnění. Ani tento problém si Malála Júsufzajová nepřipouští.

Můžeme si položit otázku, zda požadavek na vzdělání pro ženy představuje počáteční bod, ze kterého nevyhnutelně vede cesta k potratům, jeslím a rostoucímu počtu dětí vyrůstajících bez jednoho z rodičů. Zdá se, že ne, protože záleží vždy na myšlenkovém směru, který je právě dominantní nebo módní a z něhož v dané době a zemi čerpají argumenty jedinci či skupiny, které se nějakým způsobem zaměřují na změnu situace žen (osvícenství, liberalismus, socialismus, utilitarianismus atd.). Je tedy pravděpodobné, že budoucí vývoj „ženské otázky“ budou určovat právě myšlenkové směry, které nastoupí po ideologii, která je dominantní v současné EU. Můžeme jen doufat, že dopad těchto směrů na životy žen bude méně destruktivní, než jak je tomu v současnosti.

Závěr

Malála Júsufzajová vychází ze svých životních zkušeností a usiluje o přístup všech dívek (i chlapců) na celém světě ke vzdělání. Můžeme obdivovat její statečnost, oceňovat hodnotu vzdělání a hájit práva žen. Přesto je vhodné upozornit na fakt, že Malála Júsufzajová v souvislosti s požadavkem na přístup žen ke vzdělání ignoruje zásadní problémy a rozpory, kterým se při jeho praktickém prosazování nelze vyhnout.

Na příkladu Malály Júsufzajové je zřejmé, že není snadné převést zkušenost s nespravedlností na politické požadavky. Každý aktivista, jehož úsilí překračuje pomoc konkrétním lidem v nouzi a zaměřuje se na společenskou změnu, by proto měl stavět také na teoretických znalostech problému a solidním filosofickém základě. V opačném případě může i upřímně míněná snaha o zlepšení postavení určité skupiny ve společnosti vést k nečekaným výsledkům, které se nakonec mohou obrátit proti původním ideálům.

Poznámky:

• 1. Malála JÚSUFZAJOVÁ, v českých médiích někdy Malalaj Júsufzaiová, anglicky Malala Yousafzai

  2. The Nobel Peace Prize for 2014. http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2014/press.html

  3. Nezabývám se otázkou, jak jsou její myšlenky vnímány v zemích, jako je Indie a Pákistán, kde rodina, chudoba, útlak apod. mají odlišnou podobu než u nás. Malála Júsufzajová ostatně svá slova pronesená na půdě mezinárodních institucí neadresuje pouze těmto zemím, ale celému světu. V tomto textu vycházím z jejího proslovu v OSN a její řeči po udělení Nobelovy ceny (odkazy níže).

  4. Malála JÚSUFZAJOVÁ, Řeč po udělení Nobelovy ceny, URL např.: http://www.youtube.com/watch?v=kmqF9Y2Yq1U přepis autorka

  5. Malála JÚSUFZAJOVÁ, Proslov v OSN https://secure.aworldatschool.org/page/content/the-text-of-malala-yousafzais-speech-at-the-united-nations/

  6. http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/tools/index_en.htm - Manual on Gender Mainstreaming ke stažení, str. 8; podobně také Jourová: Rovnost žen a mužů v Česku? Výsledky jsou varující. 16/11/2014 http://zpravy.aktualne.cz/ domaci/jourova-rovnost-zen-a-muzu-v-cesku-vysledky-jsou-varujici/r~2ba7602069a311e48ee3002590604f2e/

  7. Malála JÚSUFZAJOVÁ, Proslov v OSN https://secure.aworldatschool.org/page/content/the-text-of-malala-yousafzais-speech-at-the-united-nations/

  8. Listina základních práv a svobod ČR, hlava čtvrtá, článek 33

  9. Malála JÚSUFZAJOVÁ, Řeč po udělení Nobelovy ceny, URL např.: http://www.youtube.com/watch?v=kmqF9Y2Yq1U

  10. např. Mary WOLLSTONECRAFT, A Vindication of the Rights of Woman with Strictures on Political and Moral Subjects, http://www.earlymoderntexts.com/pdfs/wollstonecraft1792.pdf

  11. http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/tools/index_en.htm - Manual on Gender Mainstreaming ke stažení, str. 8

  12. tamtéž, str. 20

  13. Malála JÚSUFZAJOVÁ, Proslov v OSN https://secure.aworldatschool.org/page/content/the-text-of-malala-yousafzais-speech-at-the-united-nations/

  14. tamtéž

  15. tamtéž

  16. tamtéž

  17. tamtéž

Poznámka: Překlad (případně přepis) citovaných anglických zdrojů je dílem autorky.