Embedded Files
Lea Vojteková
24. Imigrace aneb proč selhává výstavba novodobé Babylonské věže
Ať se sociální inženýři snaží, jak chtějí, lidskou přirozenost jednoduše nepředělají. Tentokrát spočívá jejich experiment v tzv. globální humanizaci, tedy aby lidé určitého státu pociťovali stejné city ke všem lidem na světě.
Jenže ono se to neděje a dít nebude. Cituji z jedné diskuse: “Jsem ochotna obětovat se pro své dítě, manžela, matku, pro své přátele, v širším měřítku možná, za určitých okolností, i pro přežití svého města, státu nebo své civilizace. Ale fakt se nehodlám obětovat pro lidi, kteří mnou, mou rodinou, mou civilizací v lepším případě pohrdají, v tom horším ji chtějí zničit. To mě fakt ani nenapadne."
A o tom to je. Je jasné, že pro většinu lidí je tím nejbližším a nejdůležitějším aspektem života rodina. Jestliže je rodina v pořádku (nejsou tam žádné hlubší patologické prvky), pak rodina představuje stabilitu a jistotu, rodina vytváří hodnoty, udržuje život a další generace, rodina vytváří zodpovědný postoj k životu, dá se říct, že rodina je takovým majákem v rozbouřeném moři života.
Potom následují přátelé a sousedé. Jestliže dochází k pozitivní interakci, pak máme přátele a sousedy, na kterých nám záleží (a jim záleží na nás). Určitě vás bude více zajímat, když někdo vykrade vašeho souseda, než když se zloději dostanou k Pepovi někde v Horní Dolní.
Dalším takovým okruhem jsou občané určitého státu. Občany spojují společné tradice, jazyk, kultura (to samozřejmě i předchozí skupiny, ale tam se jednalo hlavně o citovou vazbu). Sociální inženýři se ale snaží popřít důležitost tradic, jazyka, kultury. Umíte si představit, že byste se stejným zápalem fandili na nějakém mezinárodním hokejovém utkání např. Kazachstáncům? Ne, protože vás s nimi nespojuje jazyk, tradice, kultura ani civilizace.
Civilizace i kultura se vztahují k celkovému způsobu života toho či onoho národa, civilizace je kultura ve velkém. Součástí obou jsou hodnoty, normy, instituce a způsoby myšlení, jimž po sobě jdoucí generace přisuzují primární důležitost. Sociální inženýři se nám snaží vsugerovat, že koexistovat vedle sebe mohou různé kultury. Což se v praxi ukazuje jako nesmysl. Proč s Vietnamci nemají Češi potíže? A to dokonce Vietnamci přicházejí z naprosto jiné kultury a civilizace. Je to kvůli tomu, že oni se snaží přizpůsobit a zapadnout do dané kultury. Nesnaží se ji přetvořit k obrazu svému.
A teď si představte, že všichni členové těchto okruhů by se nacházeli ve smrtelném nebezpečí. Koho byste zachránili jako prvního? Samozřejmě, že členy rodiny. Pak by následovali přátelé, sousedé, příslušníci státu, civilizace. Toto společné pojivo můžou jistí lidé zpřetrhat jenom za předpokladu, že svět uvrhnou do naprosté diktatury nebo anarchie.
Rakousko, Německo a Francie obviňují a spílají zemím z východní Evropy (tedy Česku, Slovensku, Polsku, atd.), že nechtějí přijímat imigranty. Takže vinni nejsou ti politici, kteří nejdříve svou hloupou a neodpovědnou a dnes už sebevražednou a destrukční politikou vytvořili uprchlickou krizi v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi, rovníkové Africe. Ne, podle Západu jsme vinni my, protože si nechceme nechat rozvrátit své země...
Takže si teď položte na misku vah, kdo je pro vás přednější. Většina občanů dá jasně přednost svým rodinám, přátelům, sousedům. Protože nejde o to, co bude teď. Jde o to, co bude za 20 - 30 let. A jak už známe ze zahraničí, nejvíce se radikalizuje právě 2. až 3. islámská generace.
Kdysi se lidé rozhodli postavit Babylonskou věž až do nebe, aby sebe oslavili a nebyli rozptýleni po celé zemi. Věž tedy byla vystavěna k slávě člověka, nikoliv Boha. O něco podobného se snaží sociální inženýři i dnes. Bohužel pýcha a ego nikdy nic dobrého nepřinesly.
Aby sociální inženýři se svou globální humanizací zvítězili, museli by nejprve zlikvidovat všechny hokejové a fotbalové fanoušky :)
25. Co mají pohádky společného s imigranty? Možná více, než si myslíte...
Paradox naší doby je ten, že muslimové prchají před muslimy do neislámské země, aby tam šířili islám. A to je právě to, co si mnoho lidí odmítá uvědomit nebo to popírá.
Myslí si, že když někdo utíká před islámskou kulturou, že islám a jeho právo šaría bude odmítat. My vycházíme z našich zkušeností, které nám říkají, že když Židé prchali před nacismem, tak pak se následně samozřejmě nesnažili šířit myšlenky nacismu. Když lidé prchali před komunismem, nesnažili se pak komunismus zavádět na Západě.
Jenže nacismus a komunismus byly ideologie čistě politické, bez jakékoliv kultury. No a s islámem se to má trošičku jinak. Islám je ideologie politicky náboženská, která jistou kulturu (tedy vzorce chování, tradice, zvyky) vytváří. Z psychologie víme, že zkušenosti z raného dětství (do 6 let) rozhodujícím způsobem ovlivňují vývoj osobnosti. Takže si představte, že se celé dětství učíte o tom, jak jsou ženy méněcenné, že trest za odpadlictví od islámu je v pořádku, že jediné správné je právo šaría.
Už jenom takové čtení pohádek. Dětství a pohádka k sobě vždy patřily. Pohádka se stala synonymem pro radost, pohodu i štěstí. Děti milují pohádkový svět a velice ochotně a spontánně se s ním ztotožňují. Ihned si zamilují prince či princeznu, obdivují statečnost Honzy, bojí se o Jeníčka a Mařenku a mají radost z potrestání ježibaby. Právě vlivem pohádky začíná dítě chápat rozdíl mezi dobrem a zlem, dovede posoudit, co je špatné a správné, učí se vytrvalosti, trpělivosti a ctižádosti. Všechny tyto vlastnosti, ať záporné nebo kladné, se v pohádkách projevují a typicky dotvářejí povahový charakter dané postavy.
Pohádka má na vývoj dítěte psychologický a morální vliv. Pohádky také rozvíjejí dětskou fantazii, pomáhají jim ukotvit morální zásady a umožňují komunikaci mezi světem dětí a dospělých. Pohádky interpretují dítěti skutečnost. Pohádky mají výchovné, poznávací a vzdělávací funkce, ale také terapeutický význam, neboť napomáhají dětem orientovat se v citových problémech. Ukazují dětem optimistické vnímání světa, což je pro duševní vývoj dítěte velice důležité. Pohádky také ukazují dětem, jak mohou přistupovat k řešení problémů v budoucnosti.
A teď si představte pohádky pro muslimské děti. Například pohádku o tom, jak matce mučedníků, jejíž čtyři synové zemřeli v boji proti Peršanům „za Alláha“, a přesto nebyla smutná. Nebo když Mickey Mouse vypráví dětem o tom, jak mají nenávidět a zabíjet Židy a další nevěřící. Ano, tohle se učí muslimské děti.
Takové vzorce chování se vám pod kůži zaryjí. To, že někdo přijde do jiného kulturního (evropského) prostředí, neznamená, že přebere i jeho hodnoty. Naopak, v cizím a nejistém prostředí se přimkne právě k hodnotám, které zná. Tedy islámským. Když mluvíme o genech, mluvíme také o dědičnosti. A to samé platí i v kultuře. Hodnoty, zvyky, právo se předává z generace na generaci. Lidé se učí napodobováním. Proč slavíme Vánoce? Proč je zvykem chodit na Velikonoce s pomlázkou? Proč netrestáme odpadlíky od křesťanství smrtí? Protože tohle všechno se učíme od předchozích generací tzv. napodobováním.
Takže když Češi, Slováci, Poláci a další národy odmítají přijímat muslimské imigranty, není to xenofobií nebo rasismem. Vůbec ne. Je to tím, že většina z nás chápe a vidí i z reálných zkušeností, že (ne)kulturní vzorce chování si sebou muslimové přinášejí i navzdory tomu, že utíkají před islámem. Nenechme si vnutit pocit viny.
26. Opakuje se Mnichov? Opět o nás bez nás?
Německo zavřelo hranice, protože chce donutit ostatní "neposlušné" státy k tomu, aby souhlasily s povinnými kvótami. A prezident EU Juncker tomu ještě tleská...
V roce 1932 prohlásil Adolf Hitler v Mnichově následující: „Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky."
V roce 2015 říká vedení EU a Angela Merkelová (volně parafrázováno): „Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme islámskými imigranty."
Kdo se bude vzpírat, tak na toho zatlačíme citovým vydíráním. Když to nepomůže, nasadíme silnější kalibr jako vydírání pokutami a dalšími pohrůžkami. Když nezabere ani tato strategie, pak Německo zavře hranice. Německá státní televize ARD ve svých zprávách uvedla, že před uzavřením německých hranic byla tato akce konzultována s prezidentem komise EU Junckerem.
Myslíte, že se pan Juncker naštval? Že se snažil Německu toto porušení Schengenu vymluvit? Naopak. Jean-Claude Juncker Německo za tento akt pochválil a dodal, že se to hodí do jeho plánu s přerozdělováním imigrantů na základě povinných kvót.
Hlavně, že když chtěl Orbán zpřísnit kontroly na vnější hranici EU, tak to je prý diktátor (přitom to bylo v souladu se schengenskými smlouvami). Když kterákoliv jiná země zmínila ochranu hranic: ...fuj, hnusní populisté, rasisté, xenofobové a prý potřebujeme více Evropy. Německo najednou jednostranně omezuje Schengen, ale to je přece v pořádku, to se může. Co Německo dělá, to je svaté. A kdo se proti tomu staví, je vyvrhel.
Budou teď nějaké sankce proti Německu, když porušuje Schengen?
Dnes má proběhnout jednání ohledně migrační krize v Bruselu. Sice tam bude Česko přítomné, obávám se ale, že to bude přesně jako v Mnichově. Zástupci čtyř zemí – Německa, Francie, Velké Británie a Itálie - se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Jejich nesouhlas neměl žádnou váhu. Stejně, jako dnes náš nesouhlas v EU.
Německo zatáhlo Evropu již do 2 obrovských katastrof. Jestliže si paní Merkelová pozvala imigranty do Německa, ať si nese důsledky své politiky. Ať se důsledky této nezodpovědné politiky nesnaží hodit na ostatní země, které zatím žádné větší problémy nemají. Když bude mít problémy s uprchlíky celá Evropa, pak budou paní Merkelová a pan Juncker šťastní?
Nenechme se zatáhnout do 3. katastrofy...
27. Neomezená imigrace = znárodňování kultury
Proč většina lidí v České republice odmítá povinné kvóty? Proč se lidé bouří? Protože cítí, že se na nich páchá křivda jako za minulého režimu...
Když ve 40. a 50. letech minulého století docházelo k obrovské vlně vyvlastňování a znárodňování majetku, lidé byli v šoku a samozřejmě se jim to nelíbilo. Stát jim bral půdu, kterou léta obdělávali, majetky, které si koupili za vydělané peníze, zestátňovaly se podniky, likvidovaly se soukromé živnosti a docházelo k přechodu malovýroby k socialismu, tedy k tzv. vyšším formám podnikání.
Marxisté usilovali o přeměnu jedince, tedy o změnu sobeckého člověka kapitalistického v nového člověka socialistického. Šlo o to, aby lidé zahodili své staré hodnoty a přijali hodnoty nové. Zahodit se měly hodnoty jednotlivce a hromadně přijmout kolektivistické hodnoty společnosti. Podle marxistů se musí člověk na sebe podívat a uvidět se jako surovina, nebo přinejlepším polotovar, a říci si: „Konečně, můj drahý homo sapiens, na tobě zapracuji."
Jenže přesně to samé se děje i teď, zahalené ovšem do jiného kabátu. Neomarxistům (tedy pokračovatelům marxistů) jde o vybudování "nového multikulturního člověka", který má zahodit svou kulturu a přijmout kulturu novou. Jak se vyjadřují někteří současní evropští (i naši) politici: „Islámští přistěhovalci nejsou žádným problémem, maximálně se změní naše společnost."
A o to právě jde! Je nám vnucováno, že máme odhodit své hodnoty jednotlivce a přijmout kolektivistické hodnoty v zájmu multikulturalismu. Nelíbí se ti výstavba dalších mešit? Nelíbí se ti, že se z tvé země stává nový Pákistán? Jsi znepokojen vznikem dalších a dalších islámských ghett, kde vládne právo šaría? Dokonce se ti právo šaría nelíbí? Děsíš se bojovníků IS, kteří už jsou i v Evropě? Nechceš se podřizovat muslimům a tomu, co je uráží? Netoužíš po "pozitivní diskriminaci"? Ty dokonce chceš pít alkohol a jíst vepřové? No fuj, styď se! Své pochybné choutky musíš obětovat na oltář multikulturalismu.
Od multikulturalistů často slyšíme: „Evropa je bohatá, proč se o své bohatství nepodělit? A kdo nechce, je ten největší sobec a xenofob k tomu." Takže když se my chováme "sobecky" a chceme zachovat to, co vybudovali naši předkové i pro příští generace, když my chceme zachovat bezpečnost země, když my chceme žít v klidu a bez práva šaría, tak jsme ti špatní. Přitom uprchlíci se chovají naprosto stejně "sobecky". Utíkají za tím lepším, tedy do Německa a Velké Británie, kde jsou vysoké sociální dávky. Zvláštní dvojí metr...
Kdysi se marxisté snažili prosadit myšlenku, že všechno patří všem (ve smyslu majetku). Teď neomarxisté říkají to samé. Že všechno patří všem (ve smyslu nároku pobývat, kde chci). Jak už z historie víme, marxistický experiment se moc nezdařil a plán vybudovat "nového socialistického člověka" selhal. Neomarxistický experiment "nového multikulturního člověka" selže taky. Otázkou je, jestli budeme nuceni zažít dalších několik desítek let totality. Doufám, že ne...
28. Kdo jsou vlastně sluníčkáři?
Co vede některé lidi, aby bez rozmyslu podporovali imigrantskou vlnu, která se žene do Evropy? Co je vede k tomu, aby pomáhali i bez ohledu na důsledky? Těch důvodů může být mnoho, od pocitu viny přes neschopnost analytického myšlení až po ztrátu smyslu života ve své společnosti.
Pomáhání druhým se pak stane samo o sobě smyslem, a je jedno, jaké následky to bude mít. Těmto lidem jde pouze u ukojení svého ega, které jim dá pocit, že jsou hodní a konají dobro. Pomáhat někomu samozřejmě není samo o sobě špatné. Důležitý je ovšem aspekt rozumu.
Představte si, že vás soused požádá o finanční pomoc, protože se dostal do nějakých nečekaných potíží. Co uděláte? Když na to budete mít, tak mu zřejmě pomůžete. A teď si představte, že vás o finanční pomoc požádá soused, o kterém víte, že svou výplatu každý měsíc nahází do hracího automatu. Půjčíte mu? Zřejmě ne, protože zvažujete důsledky.
Každá pomoc nemusí být zákonitě prospěšná. Ne nadarmo se říká, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Chápu, že mnoho sluníčkářů to asi myslí dobře, jenže člověk musí reflektovat i realitu. Když už i švédská ministryně zahraničí přiznává, že Švédsku díky uprchlíkům hrozí kolaps, asi bude někde nějaká chyba v Matrixu…
Když už se oficiálně přiznávají vysoké počty znásilnění od přistěhovalců, opět tady něco hapruje. Když už i tajné služby Německa varují, měli by se všichni ti “pomáhači” alespoň zamyslet. Když dochází ke znásilňování dětí, žen i homosexuálů přímo v azylových centrech, mělo by se sluníčkářům rozblikat červené světýlko v hlavě: „Neděláme náhodou něco špatně?”
Pomáhat chtěl kdysi i král Husajn v Jordánsku. Ten poskytl pomocnou ruku (azyl a peníze) palestinským běžencům, kteří prchali před terorem “zlých” Izraelců. Uprchlíci se králi Husajnovi odvděčili tak, že se ho pokusili zavraždit. Dlužno dodat, že král Husajn se s nimi nepáral, nějaká lidská práva teroristů jej nezajímala a s Palestinci zatočil ještě brutálněji než Izrael. Celý problém se pak přesunul do Libanonu.
Země, které se do 70. let říkalo “Švýcarsko Orientu”, se během několika let proměnila z demokratické, sekulární a bezpečné země v kůlničku na dříví a zemi zmítanou genocidami a občanskou válkou. Původní libanonská křesťanská maronitská většina byla po příchodu palestinských uprchlíků, samozřejmě infiltrovaných teroristy (OOP, Fatah, atd.), přečíslena a stala se ve vlastním státě minoritou.
Palestinci se spojili s místními organizacemi (Amal) a začali křesťany utlačovat. Křehká sekulární společnost, kde měli jak křesťané, tak sunnité, tak šíité rovnoprávné postavení, se rozpadla a vypukla občanská válka, trvající několik desítek let. A dlužno dodat, že po “vyřešení maronitské otázky” se šíité a sunnité pustili do sebe.
Nevidím jediný signál, který by naznačoval, že se v Evropě nebude opakovat stejný scénář, pokud současné menšiny dosáhnou takových počtů, aby mohly důsledně prosazovat svá “práva”. Takže všem slunířkářům přeji trochu více myslet i na důsledky svých činů…
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_v_Jord%C3%A1nsku
Google Sites
Report abuse