Prezidentská kampaň a rozdělený svět

Vlastimil Podracký

Prezidentští kandidáti nejsou nějací hráči o ztrátu kytičky. Zeman a Drahoš reprezentují rozdělenou západní civilizaci. Stejný příkop je v USA, v Británii, Polsku, Maďarsku, vlastně do nějaké míry všude. Proto tolik nenávisti a štvaní. Každý z nich reprezentuje jiný svět. Drahoš reprezentuje globální chápání epochy, je aktivistický, ideologický, chce měnit svět na lepší, multikulturní a otevřený, prý západní. Zeman reprezentuje lidové konzervativce, kteří žijí doma ve své zemi, mají zde své rodiny a zaměstnání, svět je víceméně zajímá jen na nějakých turistických cestách a mají obavy o osud domácího prostředí.

Migrační krize

Rozdíl v myšlení je nejlépe viditelný na vzájemném nepochopení problému migrace. Všimněme si, co podepsal profesor Drahoš (zkráceno) ve výzvě akademiků:

"...Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost – dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti... Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí.... Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, .... Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“

Profesor Drahoš žije v globalistické bublině, nemá strach z migrantů a zřejmě nemá strach ani z páté kolony cizinců žijících v Evropě. On nevidí NO-GO zóny v západních městech, nevidí zločinnost, která u nás zatím není, a nechápe, že lidé nechtějí dopadnout jako Francie. Nezajímá ho, co bude tady s migranty, kam půjdou, jak se budou chovat, jak budou obtěžovat okolí, zajímá ho radikalizace společnosti, která jde proti globalistickému trendu. Pan Drahoš nežije doma, žije ve svém ideologickém multikulturalistickém světě a řeší globální problémy. Pokud budou obtíže s migranty, ochrání ho jeho postavení a peníze, ale normální občané budou trpět. Jeho solidarita je falešná, protože je nástrojem, jak sem migranty dostat a multikulturní společnost vytvořit. Zajímá ho solidarita s migranty, nikoliv s našimi lidmi. Solidarita skutečná by měla být na místě nebo v uprchlických táborech v Turecku, v zemi stejné kultury. Tady přece žádní muslimští migranti být nemusejí! Poskytli jsme útočiště uprchlíkům z Balkánu a jsme ochotni opět poskytnout útočiště lidem stejné kultury, kteří se snadno integrují a nejsou s nimi problémy. Profesor Drahoš takovou eventualitu vůbec nepřepokládá. Plní tedy nějaké aktivistické ideologické zadání.

Prezident Zeman je národní konzervativec. Žil s normálními lidmi celý život, naposled 8 let na Vysočině. Dobře ví, jak smýšlejí. Dovede s nimi mluvit jejich jazykem a řešit jejich záležitosti. Určitě si dovede představit uprchlické tábory a jejich problémy, ale to asi není to nejhorší. Daleko horší je vytváření muslimských menšin postupným prostoupením muslimským obyvatelstvem, které se neintegruje. Země západní Evropy jsou toho příkladem, každý to ví a zná. Proto migranty zásadně odmítl.

Profesor Drahoš si nedovede představit toto odlišné smýšlení jinak než ruský vliv nebo populismus sdělovacích prostředků. Skutečné problémy nechápe a celému paradigmatu buď nerozumí, nebo rozumět nechce.

Obhajoba národních zájmů

Obhajoba národních zájmů není možná z pozice vazala. Není možno plnit poslání evropské integrace, a nebýt přitom závislý. Jaké zájmy potom vlastně člověk plní? Evropské, nebo české? Vždyť to v souladu vždy není. Prezident Zeman vytvořil nezávislou pozici a stýká se s celým světem. V podstatě nedělá nic jiného než ostatní, když jde o obchod. Nikdo nikdy neudělá vše správně a prezident Zeman jistě chyboval v mnoha věcech, jeho zjev není IN, vyvolal zbytečné kauzy a přehnal svoje poklonkování vládcům Východu. Ale prezident Macron byl v nedávné době také v Číně a také nemluvil o lidských právech. Kritika prezidenta Zemana, že směřuje zemi na východ, je nesmysl. Je to jen jedna z propagandistických lží. Samostatný nezávislý stát se musí stýkat se všemi velmocemi. Rusko nelze vynechávat: Nedělá to nikdo.

Profesor Drahoš bude prý směřovat zemi na západ. Bude jezdit do Bruselu? Co tam bude dělat? Jen se klanět a přijímat pokyny? Naše podnikatele v Rusku nepodpoří? Ale globalista nebude nikdy hájit národní zájmy, je ideologicky zaměřen jinak, problémy jeho rodné země jsou až na druhém či jiném dalším místě.

Sdělovací prostředky

Profesor Drahoš ve své výzvě píše: „Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu.“ Ale sdělovací prostředky přece musejí říkat pravdu! Když je teroristický útok, nemají snad o něm referovat, aby nevznikl strach? To už chce sdělovací prostředky úkolovat a informace zamlčovat. Nikdo přece žádné jiné informace než realitu nevysílal, nikdo si přece nevymýšlel víc, než se stalo.

Ale ohledně sdělovacích prostředků může být jiná obava: Globalistické a europeistické cíle se zadrhávají. Vidíme to všude. V USA, Polsku a Maďarsku viditelně zvítězili národní konzervativci. Naše globalistické sdělovací prostředky nemohou přijít na jméno ani prezidentu Trumpovi, o Polsku a Maďarsku nemluvě. Vyrovnané informace tu už dávno neexistují. Boj mezi globalistickou ideologií a rezistencí proti tomu, která vyprovokovala národní konzervatismus, zasahuje i nás. Boj našich dvou kandidátů na prezidenta je toho důkazem. Globalisté straší daleko více než sdělovací prostředky v případě migrantů. Straší Ruskem. Putin už může za všechno; cokoliv se nepodaří, má na svědomí on. Globalistické neúspěchy se přece musejí na někoho svést.

Závěr: Nová konfliktní linie

Příkop mezi globalismem a národním konzervatismem je dominantní. I když se už projevoval dříve, teprve migrační krize donutila mnohé aktéry se vyslovit, a tím svoji příslušnost k dané skupině odkrýt. Hlavní částí tohoto konfliktu je otázka demokracie. Ve všech nadstátních útvarech, ať už je to EU nebo prostě jen otevřený svět, demokracie nemůže existovat, protože je bytostně spojena s existencí politicky uzavřeného státu s jeho institucemi. Otevřená společnost je společností, kde vládnou světoví oligarchové. Jeden takový chce dokonce v Praze založit univerzitu s námětem otevřené společnosti. Co může prosazovat? Bude jen vymývat mozky mladým lidem, aby se vzdali svého státu, svých institucí, které chrání jejich svobodu a umožňují jim rozhodovat o svém osudu.

Kandidát globalismu nemá v podstatě co říct. Neřekne přece, že předáváním pravomocí Bruselu ztratíme jako národ rozhodování sami o sobě. Neřekne přece, že přijímáním migrantů se tu vytvoří neintegrovatelné menšiny muslimů, jejichž činnost už můžeme vidět v západních městech. Pokud mluví o evropské kultuře a cestě do Evropy, potom k tomu samozřejmě NO-GO zóny a terorismus patří, bez toho to už dnes v Evropě nejde. Nemíříme přece do staré dobré Evropy, ale do té dnešní.

Kandidát globalismu nemá kladný program. To, co přináší, je problematické a určitě ne přínosné – a tak může jen strašit a vyhraňovat se proti druhým, pomlouvat je a rozmazávat jejich selhání. To možná pan Drahoš nedělá, ale určitě straší Ruskem, za každý neúspěch může Putin (jako kdysi za komunistů za všechno mohli zlí západní imperialisté). Je to jen odvádění pozornosti k zástupným problémům a vytváření strachu.

Národně konzervativní kandidát dobře ví, že samostatný stát je jen ten, který obchoduje s celým světem, není závislý na obchodě s jedním státem nebo oblastí. Musí tedy být zadobře i s jinými státy a obchod rozprostřít. Ale hlavně nesmí dovolit, aby demokraticky zvolené orgány předaly pravomoci EU, aby stále mohli rozhodovat občané, protože to je jediná záruka, že nedojde k diktatuře a cizí nadvládě.