Problém totality trvá

Jiří Fuchs

Svou kritikou mé pozice v mailové přestřelce s Jochem vzal na sebe L. Rychetník stejný úkol, který v ní nechal nevypracovaný i Roman Joch. Ani Rychetník se zatím nepokusil přivést k evidenci své premisy (které sdílí s Jochem) o současném Západu, o jeho skutečné mravní, a proto i politické úrovni. Jejich předpoklad však pokládám za nepravdivý, protože obsahuje setrvačně optimistický obraz Západu, který však byl téměř bez povšimnutí postmodernou dramaticky přemalován. Spolu s jinými politicky nekorektními kritiky se naopak domnívám, že Západ už není garantem pravé humanity, že už v důsledku změny morálního paradigmatu nereprezentuje spravedlivou a svobodnou společnost (což podle mě vychází postupně najevo), že je ideologicky zkorumpovaný revolučními programy kulturních marxistů, a že se už nachází ve stádiu měkké totality.

Z mylného předpokladu pak samozřejmě vyplývá, že jsem svými postoji Distanci zdiskreditoval. Před takovým hodnocením však bylo potřeba nejprve zapracovat na problému, který takový předpoklad přináší. Především poctivě definovat esenci totality – ne jen podle zkušenosti hromadit její nahodilé fenomény. Domnívám se, že to je pro mé oponenty nepříjemné a obtížné, neboť už do Západu investovali příliš mnoho důvěry a buditelské energie.