Změny postojové hodnoty člověka pod vlivem indoktrinace nenávisti

Gabriel Jiří Václav Hamouz

(K mailové přestřelce Fuchs – Joch)

Absolvoval jsem několik podobných rozhovorů s podobnými názory, jako má pan Joch. Zajímavý je společný jmenovatel ztotožňování Ruska se Sovětským svazem L. Brežněva a starost o Krym. Je zde ovšem ještě mnohem horší a více obecný společný jmenovatel – indoktrinace nenávisti proudem mediálních zpráv o obrazu nepřítele. Nenávist zatemňuje nezávislost myšlení, 1000x opakovanou lží zatemňuje schopnost vyhledat pravdu, a pak už vůbec nelze hovořit o lásce. Nějak se tady to heslo, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, obrátilo. Takových obratů je k vidění víc.

Nejprve je třeba si uvědomit, že lidství má tři základní a podstatné hodnoty – hodnotu tvůrčí, prožitkovou a postojovou. Režisérem indoktrinace nenávisti byli nejprve identifikováni potenciální protivníci zejména podle postojových hodnot mravních a podle geopoliticky a územně vhodných. Tak se v hledáčku objevila různá náboženství, nekonformní jedinci, etnika, rasy a celé národy. Pro jejich postojové hodnoty se hledaly částečné a úplné opaky, které budou pro jejich postoje nepřípustné. Tyto opaky byly postupně zahrnuty pod společné zaklínadlo - „lidská práva“. V takovýchto „lidských právech“ se rozplývají nejen tradiční, ale i naprosto přirozené pojmy jako jsou člověk v páru muže a ženy, rodina, manželství, biologické rodičovství, táta, máma, stát vs. rodičovství atd., atd. Příkladů se postupně vyrojilo dost. Postupně proto, že režisér tak otupuje bdělost. Reakce na indoktrinaci nenávisti se zkouší v menších a vhodných lokalitách. Velmi vhodné se ukazují v současné době např. skandinávské země. Po úspěšném testu dojde k plošnému rozlévání politickými prostředky. Takovým prostředkem je naprosto nesporně moloch Evropská unie se svými doporučeními a směrnicemi. Do čím větší absurdity to ti konformní dotáhnou, tím lépe proti postojovým hodnotám lidství. Tak jsme svědky např. toho, že si dámy, páni, chlapci a děvčata mohou „svobodně“ vybrat pánský či dámský záchod, hranice sexuální “výchovy“ se posouvá hluboko pod hranici mateřské školky, když jsou rodiče káráni kontramoralisty, že se nelaskají s genitáliemi svých nemluvňat. Podobných příkladů už je tolik, že se do jednoho článku nevejdou.

Režiséra lze snadno identifikovat právě podle rozmanitého provokování nenávisti např. mezietnické, mezinárodnostní, mezinárodní, mezistátní a v posledku obecně mezilidské, stavět syny proti otcům … Pro režiséra je však velmi důležité, aby se mu podařilo vnutit manům jednoho společného a hmatatelného nepřítele.

Vzhledem ke zřetelně identifikovatelné indoktrinaci nenávisti a dokonce prostřednictvím nepokrytých lží realizuje heslo, u nás známé z dob rozvinutého socialismu na cestě ke komunismu: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ Dnes: „Co není bezvýhradně proamerické, je proruské.“ Černo-bílé vidění, ve kterém je však smrtelným hříchem schopnost rozeznávat černou a bílou. Základním znakem totality je toto: Neakceptovatelné a nepřátelské je vše, co totálně a bezvýhradně neodpovídá či dokonce odporuje směrnicím z nastolené doktríny.

Z mailové přestřelky Fuchs – Joch vůbec nevidím nějaké východisko pro případné sblížení stanovisek. Celkově se s přístupem Jiřího Fuchse k diskusi ale ztotožňuji. Pan Joch se asi dobře nerozhlíží a nevnímá formy sledování a postupů proti nekonformním lidem, řadí je asi mezi „Bartoše“. Dokonce se mi zdá, že je podceňuje. Lágry vystřídala mediální, společensko-politická a existenčně-pracovní likvidace. Likvidační scénáře jsou nyní už velmi drzé a nezakryté. Vždycky se najde dost těch, kteří za existenční sliby a výhody udělají špinavou práci. To je ale naše známá protektorátní zkušenost a praxe. Musí se s ní počítat.

Vždycky to v historii došlo do stádia, kdy bylo třeba nazývat věci pravými a tradičními jmény. Nakonec 100x opakované lži ztroskotají na nějaké banální chybě konstruktéra, režiséra. A vrabci budou křičet ze střech, že Císař je nahý. Skepse a fóbie doby komunismu měla podobu doktríny: „Se Sovětským svazem na věčné časy!“ Totalita má to kouzlo, že si uvnitř vejce nikdo nedovede představit něco jiného, jako v polském filmu z 80. let „Sexmise“. A tam už někteří zase zabředli a nedovedou sami vybřednout z totalitního klamu. Chyba konstruktéra a režiséra je klíčem ke svobodě. Nic na tomto světě není věčné, nebyl to Sovětský svaz a ani na věčnost Václava Havla nelze spoléhat, jak proklamuje obří plakát na Národním muzeu v Praze.

Nazývat věci pravými jmény, pane Zemane? Před několika lety jsem u Máje na stanici tramvaje 22 chytil malou, asi osmiletou cikánku, jak strká ruce nějaké staré paní do kabelky. Řekl jsem jí, aby dala pracky pryč, a té paní, aby si hlídala lépe kabelku. Odkudsi se vynořil zavalitý cikán, přišel ke mně, byl jsem ve střehu, ale v klidu mi řekl: „Pane, promiňte jí to, ona se to teprve učí.“ – sice je to pro ně řemeslo, ale pořád je to krádež.

Když si většina odhlasuje, že mě sežere, je to většinová demokracie? – ale pořád je to kanibalismus. Stejně tak potrat je vražda, ať si žvaní, kdo chce, co chce. Sirény zpívají o právu znásilněné matky, a budou se i dále zaklínat sociálními aspekty. Ostentativní pochody americké diplomacie v čele různých průvodů a „grantové“ podpory rozkladačů stabilních i poměrně demokratických režimů silně připomínají činnost sovětských poradců v 50. létech. Na Západě zkušenost v takovém rozsahu vůbec neexistuje. Náznaky jsou vidět trochu v politických změnách ve Francii.

Pak je tady ještě ten jednostranný metr. Ve jménu lidských práv, těch jednostranných, je možné tleskat třeba fašizujícímu vybíjení ruské menšiny na východě Ukrajiny jen proto, že většinově nesouhlasí s inscenovaným převratem v Kyjevě.

A také je třeba vidět, jak někteří kupují kádry, kupují media a nyní např. kliniky reprodukčních technologií – továrny na výrobu dětí na objednávku. Cítí ve vzduchu zisky gender ideologie naplňující touhy homosexuálních a jiných párů i nepárů. Z jedné strany se přátelé vysmátého Billa Gatese pouštějí nadačně do technologií snižování populace, včetně podezření na užívání biologických zbraní v lidnatých oblastech planety, a na druhé straně je ničena reprodukční schopnost přirozených rodin např. tvrzeními podobného charakteru, jako je právo ženy na pracovní kariéru kontra výchova dětí. Ale nebojme se, reprodukční technologie pro homosexuální páry přirozenou lásku muže a ženy, mámy a táty, dědečka a babičky, dětem nepředstavitelným způsobem vynahradí.

Nejhorší ale na celém současném dění v EU je made in USA indoktrinace nenávisti vůči vnucenému obrazu nepřítele – Rusku v čele s Putinem. A podívejte se, kolik tzv. „elit“ národa se do toho nechá v různých peticích a jiných formách zatáhnout, aby ovlivnili nevědomé many. Nenávist byla, je a bude ďáblovo dílo. Může na svět jen skrze člověka a jeho souhlas. Mediální proud zřetelně otupuje svědomí a vnitřní nesouhlas.

Zajímavě vyhýbavé jsou reakce v diskusích v souvislosti s Krymem, když se připomene Německo. Od konce druhé světové války je to Američany okupovaná země. Zná pan Joch mapu rozmístění amerických základen po světě? Těch hlavních? Zná rozmístění ruských základen ve světě? Není třeba velkého namáhání mozku a postačí selský rozum, aby bylo jasné, kdo komu hrozí a jakým způsobem to za posledních 20 let realizoval ve svých vojenských laboratořích.

Vývoz ideologie ovládnutí národů skloňováním lidských práv až za hranice nelidskosti - tento vývoz je provázen a prováděn formami, které s lidskými právy nemají vůbec nic společného, spíše jsou jim výsměchem. Oni se nám, kteří si snažíme zachovat svobodnou mysl, vysmívají. K tomu na okraj: byl jsem delší dobu členem IGFM (ISHR) – Mezinárodní společnosti pro lidská práva, její české sekce. Neztrácím paměť, jak a kdo se rekrutoval do vznikajících formací EU. S tím západním komunismem má pan Fuchs 100% pravdu. Je tam jako společenská rakovina. Výroční schůze byly většinou na půdě církevní, protože církve v Německu mají honosná školicí a exerciční střediska. Prim hrála vždy německá sekce se sídlem ve Frankfurtu a sekundovala jí sekce rakouská, která nám byla jakýmsi poručníkem. Do 90. roku jsem nikam nesměl. Potom jsem jezdil na tyto výroční schůze.

Základním průvodním jevem vývozu „ideologie opaku lidských práv“ v současné době je vydírání, vnucování a podněcování tam, kde je nějaká rasová, náboženská, etnická národnostní apod., latentní nenávistná labilita, jak naznačeno shora. O jakou latentní nenávistnou labilitu se jedná, si čtenář může identifikovat v několika ozbrojených konfliktech financovaných US administrativou za těch posledních 20 let.

Jak by měla vypadat ochrana svobody? Vezměte například tzv. juvenilní justici, adopci homosexuálními páry atd. Všude se skloňuje sociální aspekt práv dítěte jako základní zastírací manévr. Duchovní trýzeň a její důsledky v dopadu na duše se nikde neberou v potaz.

Nezakrývám, že se zabývám analýzou totalitních tendencí tam, kde se mne, mé rodiny a přátel bezprostředně dotýkají nebo hrozí. Ovšem, sebe musí našinec v analýze vynechat. Staré pravidlo pro tuto práci přiblížím. Je to určitý stupeň odosobnění, který panu Jochovi asi chybí.

Hodnotit znamená umění stát vedle, někdy fakticky, jindy virtuálně. Je to umění shromažďovat zprávy a analyzovat z nich, jakou informaci nesou. Informace je nehmotný, duchovní obsah zprávy. Je to hodnotová veličina zprávy. Norbert Wiener, zakladatel kybernetiky, když jeho žáci nechápali rozdíl mezi zprávou a informací, dával jako příklad noviny, říkal: „Noviny jsou plné zpráv, ale nenesou žádnou informaci.“

K následujícímu připomínám projev Putina ke skupině jižních vojsk téměř rok před tím, než začaly události na Ukrajině. Řekl jim, že budou muset v nejbližší době prokázat odvahu a bojovou statečnost.

Shromažďování a analýza zpráv má extenzivní, intenzivní a časově překlenující aspekt. Tady bych řekl, že u pana Jocha zeje absence, podobně jako u těch, s nimiž jsem mluvil já.

Extenzivní je šířka záběru protichůdných, včetně klamavých zpráv. Když jsem poprvé přistával v Kábulu, letadlo před námi vypustilo tzv. klamavé cíle jasně svítící a velmi horké objekty, aby si případné rakety nevybraly za cíl horké výpustě leteckých motorů. Obdobně je takovými částečnými zámlkami zakrývána skutečnost, pravda. Ovšem klamavé zprávy v čase slouží k jejímu odhalení. Připomínám, že pravda je shoda tvrzení se skutečností. Současná indoktrinace nenávisti je na úrovni základního a okatého rozporu mezi tvrzením a skutečností. Rozpory už jsou tak okaté, že jim, slovy klasika, může věřit snad už jen člověk s IQ pod 30 nebo intelektuál.

Intenzivní je schopnost a metoda rozlišit podstatné od nepodstatných. Z obojího se ale musí stavět pravděpodobnostní mozaika, protože druho-plánovými a třeti-plánovými stavy i nepodstatné vystupují na povrch, vybarvují se.

Pak přistupuje třetí, časově překlenující aspekt, velmi důležitý pro svobodu rozhodování. Časový horizont záběru hodnotitele musí být delší, a někdy mnohem delší než netrpělivost hlavních aktérů. Mozaika vydá důkazy. Tak se třeba už téměř rok mapují zvěrstva na Ukrajině. Z internetu se postupně vytratí původní snímky malajského letadla sestřeleného nad Ukrajinou, na kterých je zřejmé, že v oblasti pilotní kabiny jde o průstřely leteckého kanonu ráže cca 30mm. Důkazní materiály se odvezou do Holandska a zůstane jen později vydaná „oficiální“ verze – bylo sestřeleno raketou země – vzduch z území ovládaného povstalci. Vzhledem k sankcím proti Rusku touto událostí spuštěných jim nic jiného nezbývá.

Není náhodou, že se objevují zprávy o právu vojenského zásahu v Haagu, kdyby někdo chtěl někoho z US občanů soudit pro válečné zločiny.

Tak nevím, proč bych měl tleskat indoktrinaci nenávisti vůči „zlému Rusovi“, když mi z analýzy mozaiky jako výsledek indoktrinace vychází moje vlastní zotročení prostřednictvím EU, kterého si tou nenávistí nemám všimnout.

Ad: Summit NATO a doktrína vzniku a rozmístění jednotek rychlého operativního nasazení. Ty mají mnohem více endogenní než exogenní důvody. Vědí proč, a bojí se toho, co jim hrozí zevnitř. Nevěří, bojí se šikovných jedinců primárně, masových nepokojů sekundárně. Proto vzešlo od bývalých předních politiků doporučení vládám EU nechat sledovat nekonformní jedince.

Např. zpráva tisku a titulek: „Ruští vojáci stříleli na ukrajinské námořníky „ – se čte: Co dělali ukrajinští námořníci, že na ně ruští vojáci stříleli? To není rusofilství, to je jen logika analýzy zprávy. V analýze zpráv je třeba velmi pozorně sledovat různě palcové titulky. Je to první stupeň mediální indoktrinace.

Nebo jiný příklad: Jsou svolány novinářské elity a probírají se důvody, proč protiruská kampaň nezabírá tak, jak je požadováno. Pak se přidají peticemi různí umělci a celebrity a snaží se do takto koncipované nenávisti vstoupit na podporu sankcí stylem „bijte Rusy kdekoliv a jakkoliv, co se do nich vejde“ a snaží se strhnout k nenávisti zejména mladé lidi, studenty a hospodské diskusní kroužky. Lítost nad lidskými obětmi Rusů? Nikomu jich nesmí být líto! A to už, doufám, začíná být podezřelé i jedincům s IQ pod 30.

Další příklad: Situace Volyňských Čechů, kteří nechtějí, aby jejich synové umírali za zájmy novovládců v Kyjevě. A jak se k jejich žádosti o přestěhování vyjádřil ministr Zaorálek? Není žádný politický důvod, v Kyjevě je přece k ČR přátelská vláda.

A přetrvávající argumentace Krymem, gulagem, carem Putinem apod., už svědčí o indoktrinační degeneraci svobodného myšlení. Jak si uchovat svobodu a Boží obraz v duši? Naučit se honem rychle a dost hlasitě říkat Ne nenávisti! Suše konstatuji, že Rusko a Čína a další v BRICS jsou dobří obchodní partneři, nikoliv nepřátelé.

Současný český prezident jde tímto směrem (návštěva Číny a připravovaná návštěva Ruska). Oddělil se zřetelně od shora uvedené nenávistné kampaně a jejích nositelů. Proto byl také okamžitě mediálně do této nenávistné kampaně zahrnut. Budou se snažit odstranit ho nebo co nejvíce diskreditovat ještě do Novoročního projevu.

Doufám, že je zřejmé, že tady nepěju žádné oslavné ódy na postoj Ruska, na Putina apod., že se zabývám tím, do jaké nenávisti nás, tady a teď, táhne chobotnice EU s Velkým bratrem za mořem. Nenávist je plodem zla, je to nejhorší neřest, plodí další neřesti a vyvěrá z ní mnoho dalšího zla. Zlo plodí zlo skrze nenávist. Kde je nenávist a domýšlivá hegemonie tzv. lidských práv, tam je hluboká absence pokory. Říká se, že jsme srdce Evropy, tak bychom měli bít zdravě.