Prohlášení k divadelní inscenaci Mlčení bobříků

/uváděné v Divadle pod Palmovkou od 12. února 2016/

Tvůrci hry Mlčení bobříků Tomáš Danieška a Jan Frič prezentují v pražském Divadle pod Palmovkou urážlivě, lživě a vulgárně osobní příběh dvou statečných žen odehrávající se v padesátých letech 20. století. Skautskou aktivistku Bedřišku Synkovou představují jako mladou fanatičku hájící památku Klementa Gottwalda, která po uvěznění trpí pomateností, a sochařku Marii Uchytilovou vykreslují jako cyničku, jež za vítězství v soutěži o podobu korunové mince zaplatila sexuální službou. Tyto výplody údajné „umělecké licence a ironie“ jsou v rozporu s ověřitelnými fakty.

Jako autoři a signatáři tohoto prohlášení jsme si vědomi, že komerční bulvární tvorba využívající obhroublost, vulgaritu a relativizování jakýchkoli hodnot má v současné české společnosti své pevné a široce zajištěné místo. Zároveň však máme za to, že ani pseudoumělecká estráda nesmí být nástrojem osobních urážek a neměla by být podporována nebo propagována veřejnými institucemi.

Proto konstatujeme, že hra Mlčení bobříků:

1. Je v zásadním rozporu s fakty a etickým poselstvím životních příběhů skautské aktivistky a politické vězeňkyně Bedřišky Synkové a sochařky Marie Uchytilové.

2. Působí jako osobní urážka dobrého jména mimořádných žen, které se nemohou efektivně bránit, protože Bedřišce Synkové je 81 let a Marie Uchytilová již nežije.

3. Pokleslým a stupidním způsobem zesměšňuje ideály skautského hnutí a překrucuje dobový kontext působení českých skautů a skautek.

4. Relativizuje komunistický teror a bagatelizuje odpor proti němu, je pouhou fiktivní feérií odrážející duševní úroveň a „umělecký“ obzor svých tvůrců.

Zároveň prohlašujeme:

Ad 1: Bedřiška Synková (nar. 1935) byla v letech 1952–1953 aktivistkou a vedoucí skupiny ilegálního skautingu, v důsledku čehož byla vzata do vyšetřovací vazby, po sérii těžkých výslechů obžalována z velezrady a odsouzena k 8 letům odnětí svobody (včetně zkonfiskování majetku a odebrání občanských práv), z nichž ve vězení prožila 5 let (1954–1959 – věznice Želiezovce a Pardubice). Po srpnu 1968 odešla s manželem a ročním synem do zahraničního exilu, kde se až do listopadu 1989 účastnila protikomunistického odboje a veřejných protestů proti sovětské okupaci Československa. Významná česká sochařka Marie Uchytilová (1924–1989) byla autorkou výtvarné předlohy jedné strany československé korunové mince s vyobrazením dívky sázející lípu, kterou vytvořila v roce 1956 podle fotografie tehdy vězněné Bedřišky Synkové, již získala od Bedřiščiny matky, jako tichý protest proti bestiální komunistické totalitě. Mezi její další známá umělecká díla patří např. busta kardinála Berana nebo socha Boženy Němcové. Společně s manželem vytvořila dnes již celosvětově známé pietní sousoší lidických dětí umístěné v katastru obce vypálené v době druhé světové války nacistickými okupanty.

Ad 2: Bedřiška Synková nebyla nikdy příznivkyní Klementa Gottwalda a jako skautská vedoucí nevedla své svěřence k úctě vůči památce tohoto komunistického zločince; ve vězení se nepomátla, ale chovala se způsobem hodným úcty. Při překročení československých hranic nikoho nezastřelila. Otec Bedřišky Synkové nepracoval na komunistickém ministerstvu, nestál modelem výtvarníkům, Marii Uchytilovou osobně neznal a během věznění své dcery se nepokusil o sebevraždu. Marie Uchytilová nezvítězila se svou výtvarnou předlohou v soutěži na podobu korunové mince díky tomu, že měla sex s příslušným komunistickým ministrem, ani nenavrhla medaili vítězného února.

Ad 3: Skauting je hnutí zaměřené na výchovu a kultivování dětí a mladých lidí v souladu s duchovně založenými ideály, lidskou důstojností, sounáležitostí a odpovědností prostřednictvím prožitkové pedagogiky. K těmto ideálům se přihlásili také zakladatel české odnože skautingu Antonín B. Svojsík a jeho následovníci včetně skautů a skautek, kteří se v nejtěžších chvílích národa postavili na odpor totalitnímu mocenskému teroru. V době komunistické nadvlády bylo v Československu v důsledku protikomunistických aktivit trestně stíháno více než 700 skautů a skautek, z nichž bylo 10 popraveno, 2 dohnáni StB k sebevraždě a jeden byl zastřelen.

Ad 4: Argumentace autorů, že v jejich výše popsané interpretaci jde o uměleckou licenci a žánrovou ironickou nadsázku, je jen ubohým pokryteckým alibismem. Je zjevné, že divákům vědomě podsouvají nepravdivé a zavádějící informace, přičemž souběžně „tunelují“ skutečný příběh a avizují, že předlohou hry jsou skutečné události. Na uvedeném nic nemění ani pozměnění jmen dotčených na Bedřišku Synkovou a Marii Přichytilovou mj. i proto, že součástí představení je projekce autentického filmového týdeníku, kde je Marie Uchytilová vyobrazena i jmenována.

Post scriptum: K propagaci hry (veřejnoprávní ČTK) a k jejím pozitivním recenzím (mj. Divadelní noviny/č. 5/2016 a MfD/10. 3. 2016) již nemáme co dodat.

Vavřinec Menšl – režisér a autor televizního dokumentu o Bedřišce Synkové; Jan Cholínský – historik a pedagog; Irena Bukáčová – historička, ředitelka muzea v Mariánské Týnici; Miroslav Kopt – skautský činovník, účastník protikomunistického odboje a politický vězeň; Marie Obrmanová – exilová spolupracovnice Rádia Svobodná Evropa, vdova po Miroslavu Obrmanovi, který byl skautským činovníkem, účastníkem protikomunistického odboje a politickým vězněm; Jaroslav Vrzala – účastník protikomunistického odboje v zahraničí; Jiří Zachariáš – činovník a historik skautingu

Další informace: Vavřinec Menšl (v.mensl@seznam.cz, tel.: +420 739 334 574)