Další rok nástupu univerzalismu

Vlastimil Podracký

V končícím roce jsme byli v celé západní civilizaci svědky událostí, jejichž většina má v pozadí pokračující zásadní spor této doby mezi aktivistickým univerzalismem a konzervativní opozicí.

Probíhající spor a ideologické pozadí

Aktivistický univerzalismus neztratil na iniciativě, zvláště u nás, byť by se zdálo, že konzervativci obhajující lokalismus v Polsku, Maďarsku a v USA jsou na postupu. Poslední britské volby ukázaly, že Britové zvolili lokalismus a z EU opravdu odejdou. Tím více jsme v hledáčku univerzalistů my a vidíme jejich sílící tlak, protože my jsme nástupiště proti Polsku.

Univerzalismus je největší, ale nejskrytější nebezpečí pro západní civilizaci. Vzniká z neomarxismu, z trockismu a teoreticky vychází z tzv. Frankfurtské školy. Základem tohoto myšlení, kterému podlehla většina filozofů a podporuje ho většina univerzit, je předpoklad, že člověk je dokonalý tvor sám od sebe a má v sobě morální řád (někdy je to nazýváno „přirozený svět“). Na základě toho je člověk vnitřně dobrý, všichni lidé jsou si rovni, protože jsou uvnitř stejní (univerzální), špatným člověka dělá společnost a tradiční řád. Člověk se tedy musí „očistit“ od pravidel a být sám sebou. Budoucí „očištěné“ lidstvo bude tedy šťastné a krásné, protože bude žít svobodně, nezatíženo řádem, všichni si budou vzájemně bratry. Trockého bolševici to začali realizovat v sovětském Rusku, Stalin ovšem všechny trockisty zlikvidoval a celý život s nimi bojoval, protože pochopil, jaká je to zhouba pro funkčnost státu.

Aktivita univerzalistů k těmto „šťastným zítřkům“ směřuje, tedy zbavit člověka rodinných stereotypů vychovávajících děvčata a chlapce v rozdílných rolích podle pohlaví, dokonce nechat dítě pohlaví vybrat. Člověk musí ztratit národní a etnické přesvědčení, zamítnout identitu se svými rodnými kolektivy: národem, obcí, rodinou, a stát se volným ptákem globálního světa bez ukotvení a emotivních vztahů. Antropologické rozdíly v barvě pleti, v sexuální orientaci, v pohlaví, se nesmějí vnímat jako rozdíly. Kultury se nejprve promíchají – a potom zaniknou.

Připomenu, že doposud všechny úspěšné společenské režimy se snažily o rovnost příležitostí, nikoliv o rovnost ve výsledku. Tradiční řád vyjadřující rozdíly mezi muži a ženami se vyvinul přirozeně podle vlastností jednotlivých lidí. Důležité bylo chování a přínos pro společnost. Nezanedbatelná byla práce, podle které byl člověk hodnocen (to nemuselo být jen penězi). Univerzalisté neuznávají zásluhy, odmítají jakoukoliv strukturu, odmítají vnější řád. Řád přece máme každý v sobě; a až se odstraní všechny nánosy vnějšího řádu, vynikne onen zářivý vnitřní lidský řád. Všichni si budou rovni, zaniknou války a všechny problémy.

Tato výchova už postupuje a v podstatě znamená, že lidé se stávají osamocenými jednotlivci, ztratili identitu, mají problém založit rodinu, nevidí potřebu mít děti, mají pouze individuální solidaritu, ztratili kolektivní ctnosti: věrnost, úctu, jednotu. Spojuje je jen štvaní a zlostné vykřikování uvnitř názorové bubliny. Lidé jsou opět rozděleni na my (univerzalisté) a oni (zlí nacionalisté, sexisté, rasisté, homofobové apod.). Přímými nositeli této ideologie, této zhouby, tohoto rozkladu, jsou Piráti. Tento směr podporuje EU a peníze globální oligarchie. Prý jsou to evropské hodnoty (jak směšné!).

Vyspělý svět se potácí v této obrovské přeměně v nihilistické konzumenty nezajímající se o osud rodných kolektivů, o budoucnost národa, procházející přeměnou ve volné ptáky globálního světa bez domova, bez víry, bez sounáležitosti mezi sebou a úcty ke skutečným morálním hodnotám. Nezájem, hédonismus, nihilismus, zvrhlá kultura, postupné vymírání z generace na generaci, to je výsledek univerzalismu.

Chtěl bych podotknout, že ekologie do univerzalismu nezapadá – naopak vyžaduje identifikaci se svojí zemí – ale univerzalisté si ekology většinou ochočili a využívají ekologie k prosazování totalitních projektů, tedy těch, které by lidé nikdy demokraticky neschválili. Zároveň ovšem kapitál využil tyto projekty ke svým ziskům na úkor státu a občanů. Univerzalisté deformují ekologii jako globální hnutí, zatímco ekologie je bytostně lokální a řešitelná pouze sofistikovaným využitím lokálních obnovitelných zdrojů pracujícími místními lidmi, kteří mají lásku ke své zemi a kolektivní sounáležitost. Jak zmanipulovaně a trapně vypadají ekologové hájící třeba gender-feminismus.

Univerzalistický aktivistický program

Univerzalisté přitvrdili v osočování Ruska a Číny. Štvaní proti Rusku není „předsudečná nenávist“, proti Rusku se štvát může. Proč se po třiceti letech najednou otevírají záležitosti vztahující se k sovětské armádě, osvobození Prahy Vlasovci, pomníkům apod.? Proč vadí smlouva Prahy s Pekingem? Pokud vím, ruská nebo čínská strana nic takového nevyprovokovala. Začalo to prohlášením BIS v loňském roce, že prý máme sovětskou verzi dějin ve školách, a Rusko a Čína jsou nebezpečí. A od té doby jako na povel nastoupily organizované šiky univerzalistů k útoku. To neznamená, že Koněv není problematická osoba a Vlasovci by si nezasloužili nějaký pomníček, tady jde o výbuch provokací ohledně námětů, které třicet let nikoho nezajímaly. Nejspíš je to kouřová clona, aby se něco za zády obyvatel prosadilo, třeba migranti a přepsaná historie ve školách. Musejí vytvářet nepřítele (jako kdysi komunisté), aby zdůvodnili svoje totalitní praktiky, omezení volného vyjadřování na internetu, selekci názorů ve sdělovacích prostředcích. Samozřejmě, že potom zakážou i jiná vyjádření, která se nazývají nacionalistická, rasistická, sexistická, genderově nevyrovnaná a obsahující „předsudečnou nenávist“. Potřebují každého oponenta označit jako ruského agenta, stejně jako kdysi komunisté označovali oponenty za agenty imperialismu. Každý, kdo hon na čarodějnice podporuje, neujde tomu, aby ho mlýn nesemlel. Nejprve se začnou za asistence „opožděných“ antikomunistů zoufale honit ruští a čínští trollové, potom se lehce přejde na nacionalisty, údajné rasisty, homofoby, sexisty apod., nakonec budou mít všichni obavy cokoliv nezávislého říci. Možná, že ani komunisté nezasahovali do života takovým rozsahem témat. Dnešní mladí lidé nevědí, co podporují, netuší, že likvidují svoji budoucnost, že likvidují kulturu, která má skutečný obsah.

Univerzalisté, kteří vstoupili na půdu totalitarismu, si na sebe vzali spoustu problémů. Jako všichni lháři a manipulátoři nesmějí dovolit jiný názor – a dokonce ani pravdu a svobodnou diskusi. Křečovité jsou obavy, aby náhodou někdo nejel do Číny na nějakou konferenci, aby neměl obyčejné obchodní a lidské styky s těmito zeměmi, prostě aby nepoznal realitu té země a neodhalil univerzalistické lži. Čína a Rusko sice nejsou svým politickým režimem žádný vzor, ale mohou obsahovat momenty normálního života, které shledají lidé žijící v totalitě univerzalistů přitažlivé: konzervativní pohledy na rodinu, genderově nevyvážené obrázky pro děti, kolektivní sounáležitost, úctu k autoritám, věrnost hodnotám. Univerzalisté jako nihilisté mají příšerné obavy z přirozených, zvláště kolektivních hodnot (věrnosti, jednoty, úcty). Obrovská kampaň spuštěná proti Home-Credit, který zřídil agenturu na zahájení diskuse o Číně, připomíná nastupující komunisty v r. 1948. Myslím si, že pro skutečnou svobodnou diskusi už není prostor. Facebook ji blokuje, jiná média jsou omezována a hlavní sdělovací prostředky vždy budou diskusi jen předstírat, velice hlídanou a řízenou tak, aby z vytyčeného směru neunikla ani myš.

Osvoboditelská vize Sovětského svazu je pro univerzalisty obrovsky nebezpečná, protože nějaká verze německé nadvlády nebo germanizace se může v rámci EU opakovat a Rusko se velmi rychle zase stane žádoucím zachráncem. Nechci komunisty obhajovat. Oni nějaké odpůrce a nevinné lidi k zastrašení popravili a věznili, ale to přece nelze srovnávat s vyvražďovací politikou Německa s desítkami milionů cíleně zabitých. Jen malé pípnutí ohledně sovětské záchrany našeho národa před totální likvidací německým nacismem se musí zadusit obrovským propagandistickým úsilím a zbořením artefaktů. Počátek toho vidíme a aktéry jsou především univerzalističtí Piráti, dobře vyškolení a vedení svými zahraničními centry.

Výchova k národnímu sebevědomí musí být zlikvidována; proto je nutno naše národní obrození prohlásit za „sovětskou verzi dějin“. Všechno východní musí zmizet: Možná dojde i na Cyrila a Metoděje a staroslovanský církevní jazyk. Kdo bude hájit českou národní identitu, nebude kydat hnůj na první republiku, nebude odmítat české národní obrození, bude mluvit o historickém nebezpečí v Německu, bude odmítat migranty, může být obviněn z mnoha hříchů. Nejen z nacionalismu a „předsudečné nenávisti“, ale nyní už i ze „sovětismu“ a potažmo z komunismu – a tím pádem ze služby Putinovi. Vyhlášením obrozenecké verze dějin za sovětskou a sloužící Rusku vznikl další nástroj pro likvidaci oponentů, ale pokud se tato superlež má použít, musí se stálým opakováním a výchovou ve školách stát pravdou. To nelze jinak než v prostředí nedemokratické nadvlády.

Závěr: totalita jako přirozené východisko univerzalismu

Funkční demokracie musí mít splněny dva základní předpoklady: 1/ V jisté míře uzavřený, nejlépe národní stát, který nedovolí vnější vlivy na exekutivu, eliminuje moc mezinárodního kapitálu a zajistí ochranu domácích podnikatelských subjektů, aby prosperovaly a nepohltil je ve velké míře zahraniční kapitál; aby neovládly zemi cizí spolky a výchovné organizace indoktrinující mladé lidi idejemi nesloužícími zájmům státu. 2/ Občany vychované v identitě ke svému národu a státu, do jisté míry schopné se nezištně angažovat a sebeobětovat pro svoji zemi, schopné odložit svoje některé příjmy pro budování lepší budoucnosti, chápající potřeby státu a spolupracující s exekutivou. Ty Masaryk nazýval demokraté.

Univerzalismem a bouráním hranic států demokracie odchází z dějin jako nepotřebná. Mezinárodní kapitál a vlivy norem EU snižují moc volených orgánů. Vidíme už dnes, že vládne jakýsi deep state, ovládající média, univerzity a další instituce závislé na dotacích. Zvolení politici proti tomu nemohou cokoliv dělat. Prezident se nedostane ani do státní televize a musí využívat okrajové soukromé televize. Předseda vlády je médii trvale a bez zábran dehonestován. Vypadá to jako demokracie, ale není, protože voliči jsou viditelně vyřazeni, vládne někdo úplně jiný. Voliči potom mohou volit kohokoliv, ale deep state bude stejně vládnout. A tak se stávají politici jen jakýmisi zábavnými figurkami, jejichž věnce se u památníku prostě hodí do koše.

Už třicet let výchovy udělalo z občanů hédonické konzumenty bez vztahu ke svému národu a státu. Sebeobětování prokázali občané naposledy v listopadovém převratu a těsně po něm; potom už pomalu nastoupila generace osamocených hédonistů bez kolektivního vztahu. Dnes jde každému jen o materiální požitky. Má-li být dnes politik zvolen, musí naslibovat hory doly, které každému rozdá; jiné kritérium pro zvolení není. Politik, který by vyzval občany k následování nějakého plánu, ke spolupráci a obětování se pro budoucnost, sklidí snad jen posměch. Proto to raději nikdo nezkouší.

Protože vývoj postupuje proti shora řečeným dvěma podmínkám, je totalita téměř nevyhnutelná a postavit se proti ní je sice ještě možné, ale za formální demokracii bojovat smysl nedává: Bez státní samostatnosti a vlastenecky přesvědčených občanů je to zbytečné.